Srdeční selhání, selhání srdce

Popis srdečního selhání

Fyziologie (jak to má fungovat)

Srdce je pumpa umožňující cirkulaci (proudění) krve v našem těle. Každý srdeční stah rozproudí krev v cévách, čímž přináší do tkání živiny a kyslík (O₂) a odvádí kysličník uhličitý (CO₂) a odpadní látky. Kardiovaskulární systém tvoří skrze cévy a krev dopravní síť pro celé tělo.

Etiopatogeneze (příčina a mechanizmus onemocnění)

Srdeční selhání nastává v situaci, kdy srdce pracuje nedostatečně. Je zeslabena cirkulace krve a tělo tak nezískává správné množství kyslíku a živin (stav nedostatečného prokrvení).

Nestíhá-li srdce pumpovat krev, znamená to, že před srdcem se krev bude hromadit (městnat) a za srdcem bude krve nedostatek.

Srdeční selhání můžeme dělit na akutní selhání, kdy je třeba okamžitý transport do nemocnice, a chronické selhávání, kdy srdce dlouhodobě nestačí plnit svou úlohu.

Dalším možným dělením je rozdělení srdce na pravou (vede krev z těla do plic) a levou (z plic do těla) část. Od tohoto dělení lze snadno domýšlet příčiny i příznaky selhání.

Příčiny

Pravostranné i levostranné srdeční selhání může způsobit:

• srdeční arytmie (nepravidelný až chaotický tep, bolest na hrudi, slabost a únava, pocit na omdlení až ztráta vědomí, nedostatek dechu)
• infarkt myokardu a angina pectoris (svíravá bolest na hrudi vystřelující z hrudi do levé ruky či zad, obtížné dýchání, pocení)
• myokarditida (únava, teplota, obtížné dýchání, bolest na hrudi, otoky, zrychlený tep, bušení srdce)
• perikarditida (bolest na hrudi, nedostatek dechu, únava, teplota, kašel, špatné polykání, chrapot)
• endokarditida (únava, pocení, teplota, zvětšení jater, sleziny, bolest hlavy, kloubů, svalů, záněty cév, červené tečky na kůži a pod nehty, krvavé podlitiny, krev v moči)

Více...

• nedostatek hořčíku (bušení srdce, trávicí potíže, svalové křeče, nespavost, podrážděnost, závratě, omdlévání, chronická únava, průjem)
• kardiomyopatie (nedostatek dechu, omdlévání, otok plic, bušení srdce, arytmie, selhávání srdce)
• zúžení, nedovírání srdečních chlopní (obtížné dýchání, bolest na hrudi, únava, bušení srdce, popřípadě otoky končetin či plic)
• vysoký krevní tlak (bolest hlavy, na hrudi, bušení srdce, otoky končetin, poruchy ledvin, krvácení z nosu, dušnost, závratě, nespavost, šumění v uších, poruchy zraku)
• Hemochromatóza, nadměrné vstřebávání železa (bronzová kůže, cukrovka, poruchy jater, srdeční selhávání)
• Léky
  • diuretika (blokátory aldosteronu) mohou způsobit zmnožení vaziva v srdci, což zhoršuje srdeční funkce
  • nitráty jsou nevhodné (protože u těchto stavů jde už tak krev z plic do srdce pod nízkým tlakem a nitráty by tlak, tedy rychlost proudění snížili, což by mohlo jedince ohrozit na životě)
• Byliny
  • Chvojník
  • Kopřiva
  • Magnolka, Melie, Muškátovník
  • Přeslička
  • Trubkovec
  • dlouhodobé užívání Břízy
• Potraviny
  • maso (uzeniny)
  • nadměrné solení
  • hranolky, chipsy, brambůrky, slané tyčinky
  • sádlo, lůj

Příznaky – klinický obraz

Hlavním příznakem je bušení srdce, srdeční arytmie, únava, další příznaky se odvíjí od selhávající poloviny srdce.
Projevy chronického selhávání dokáže dlouhou dobu srdce kompenzovat.

Srdeční selhání vyžaduje neodkladnou lékařskou péči, protože může vést ke smrtelnému kolapsu krevního oběhu.

Pravostranné selhávání

Pravostranné chronické selhávání mohou, kromě výše uvedených, způsobovat i nemoci plic (CHOPN, rozedma plic, plicní embolie, plicní hypertenze), protože díky těmto nemocem musí pravá polovina srdce pumpovat proti většímu tlaku, než na jaký je stavěna.

Při selhání pravé poloviny srdce (pravostranné selhání) se krev hromadí v žilách velkého krevního oběhu. Dochází ke zvýšení hmotnosti těla, zvětšení krčních žil, zmodrání rtů a prstů (cyanóza), bílé, bledé nehty, nebo promodralé nehty, otoky končetin, hromaděním tekutiny (ascites) a krve v břiše vzniká portální hypertenze (a její komplikace - zvětšení jater, jaterní selhání, zvětšená slezina).

Levostranné selhávání

Levostranné chronické selhávání může, kromě výše uvedených, způsobovat i vysoký krevní tlak, protože srdce musí pumpovat proti většímu tlaku, než na jaký je stavěno.

Při selhání levé poloviny srdce (levostranné selhání) srdce dochází k hromadění krve v plicích (otok plic), kde krev vystupuje z cév do plicních sklípků. S tím je spojeno zhoršené dýchání, nejčastěji v noci donutí jedince posadit či postavit se s nutností soustředit se na dýchání (asthma cardiale). Otok plic doprovází úzkost, pocení, kašel, vykašlávání krve, bolest na hrudi, popřípadě hydrothorax. Jednoduše řečeno se naše plíce topí.

Komplikace

• otoky
• selhávající srdce znamená zpomalení krevní cirkulace, čímž roste riziko trombózy, zvýšené srážlivostí krve
• snížená práce srdce způsobí nižší filtraci v ledvinách a tedy močení malého množství moči
• vředy na kůži, kožní vředy (bolestivé, začervenalé místo, povlak, sekrece hnisu, i celkové příznaky jako zimnice, třesavka, teplota)

(Informační zdroje stránky)